KEHLSTEINHAUS - ORLÍ HNÍZDO, OBERSALZBERG, GERMANY
KEHLSTEINHAUS - ORLÍ HNÍZDO, OBERSALZBERG, GERMANY
29. 12. 2017
Opět bylo po Vánocích spontáně rozhodnuto, že vyrazíme na předsilvestrovskou túru. Tentokrát se kluci u pivka shodli na německém Orlím hnízdě. Důvodem byla i skutečnost, že už jsme tam jednou byli, a tudíž by pro nás mělo být jednodušší se přizpůsobit místnímu terénu a měli bychom i vědět, co můžeme od samotného výstupu čekat. Stejně jako nás vloni lákala zimní Sněžka, tak nás letos lákali zimní Alpy. Přece jenom jsou hory v zimě dost liduprázdné a to přesně my máme rádi. Vyrážíme cca po 3 dnech od nápadu nad pivkem a to bez velkých příprav, za to s větší radostí a nadššením.
Tato povánoční výprava byla zase v malinko v jiné sestavě. Vyrazili jsme celkem ve čtyřech a to Lukáš (Cosbie) jeho přítelkyně Míša a my jakožto tentokrát jejich spolucestující já- Jitule s mým horalem Jaroslavem, Jarunou, Járou nebo kdo chcete Řízkem.
Vyrážíme pěkně pohodlně kombíkem ráno v 2:30 z Klášterce směr Mnichov a Berchtesgaden. Náladička dobrá, počásko suprové a hlavně silnice prázdné a tempo svižné. Jelikož jsem ten typ člověka, kterého naložíte a do 5 minut v autě spí, tak při mém štěstí se probudíte a jste rovnou v Alpách. (krásný to život, chudák řidič!!!) :D
Kolem deváté ráno jdeme tradičně omrknout prosincové Königsee v celé své kráse. Kolem nejsou ještě turisté a jen tak si užíváme pohledy, hladové kachny, které krmíme rozdrobeným muffinem a vzpomínáme na předešlé zážitky z těchto míst.
Stále se ujišťujeme, zda jsme připraveni podniknut tuhle zimní výpravu a pevně věříme, že terén či neterén nějak půjde zdolat.
V půl 10 vyrážíme z parkoviště Obersalzberg, odkud vyjíždí v letní sezoně ke Kehlsteinhausu autobusy. V prvních chvílích jsme stále doufali, že lesní cesta bude prošlapaná. Naivita skončila po pár minutách. Prosinec holt není top měsíc na „prochajdy“ v Alpách. Nejen že by cesta byla hodně komplikovaná, namáhavá, ale i nebezpečná. Přece jen nevidíte pod vrstvy sněhu a nevíte, kam šlapete (koryta, srázy, kameny apod.). Volíme tedy silnici a doufáme, že bude v lepším stavu. Bohužel jsme podruhé na omylu. Zase o tolik lepší cesta to není, ale aspoň víme, že chodíme v tunách sněhu, kde někde vzdáleně bude asfalt a ne kusy ledu, skal apod.
Máme velké štěstí na počasí, je jasno, výhledy jsou úžasné a ani přes ty masy sněhu nejsme špatně naladění. Všichni se smějeme a jdeme jen čelem vzhůru. Výjimečně sem tam potkáme někoho se sněžnicemi nebo lyžemi. Turisté žádní a přesně o tom to je. Užít si hory jen s nejbližšími a prožít je tak nějak vnitřně sami se sebou. Dost mrzne a bez teplého oblečení a minimální turistiské výbavy by výšlap nešel. Ideální je mít s sebou alespoň mačky, hůlky a funkční prádlo, rukavice a kulich.
Vzhledem k náročnosti cesty jsme nedošli až k chatě samotné. Avšak vzhledem k faktu, že se chata otevírá až v květnu, nebylo naše zklamání nijak velké. Svařák a teplá bašta by na nás stejně nečekaly. Došly jsme na konečnou autubusu, kde během roku vystupují turisté a rozhodují se, zda budou volit k chatě výtahovou nebo turistickou cestu. V zimě, jelikož je terén zasněžený a nebezpečný a výtah zavřený, nebylo o čem rozhodovat. Kochali jsme se výhledy na zasněžené panoramatické Alpy a ohřívali si na hořáku fazole. Jen poznámka: Většinou se říká, že je těžší sejít dolů než vyšlápnout na vrchol. Z mé zkušenosti mohu jen potvrdit, avšak ze zimního Orlího hnízda se jde ve sněhu s mačkami dolů jako v bačkorách a je to spíše lepší procházka, než výšlap.
Určitě za nás s Járou moc doporučujeme navštívit Berghof, který je také v Obersalzbergu a je nedaleko parkoviště. Zde měl Hitler oficielně od roku 1928 své letní sídlo, kde mimo Berlín přijímal státníky, politiky či diplomaty a docházelo k důležitým politicko-válečným jednáním. Vilu zakoupil z honoráře za knihu „Mein Kampf“. Krátce však před koncem 2. sv. byla budova těžce poškozena leteckým útokem spojeneckých vojsk a jednotkami SS. Po roce 1952 nechala toto místo vyhodit do povětří spolková země Bavorsko, ale základy stavby jsou stále vidět a člověku ukazují, jak pompezní sídlo za války Hitler vlastnil.
Pokud se někdo chystá v hlavní sezóně, tak je potřeba se připravit na mraky turistů. Za nás určitě doporučujeme stezku lesem, která není ultra náročná a trvá přiblině 4 hodiny. Absolvovali jsme ji před 3 a půl lety a byl to moc super zážitek. Dost velká je i pravděpodobnost, že se s někým seznámíte během cesty a vrcholu dobudete společně, jak se nám podařilo již několikrát. Alpy jsou nádherné v každý čas a v každou roční dobu. Více takových spontáních nápadů a víc takových skvělých lidí, kteří sdílejí stejné nadšení.
Děkujeme za milé zprávy, kde chválíte nápad, fotky a výběr místa. Brzy zase něco naplánujeme :)
